Ožralá kobyla

Tomáško Vojta Kiďák

1:Můj kF#ůň je vlastně kC#obyla, co nHa hřbetě mě nF#osila,
když jsem byl ještě malý dítě hrC#avý,
teď kF#e stáří je prC#aštěná, a kdHyž chci skočit dF#o sedla,
kope, kouše, prC#ostě nemá mrF#avy.
R1:Když řeknu "čC#ehý", jde klidně "hF#ot",
když jí dám vG#7ostruhy, zastaví krC#ok,
F#echno dělá nC#avopak, teď dHostala chuť nF#a koňak
a na pravej nC#ámořnickej grF#og.
2:Cik-cak chodí vod mládí, sem-tam kousne do trávy,
jen vočíčkama přivožrale mžourá,
rum už z dálky zavětří, a já tuším neštěstí,
že se dneska večer zase zbourá.
3:Má kobyla je praštěná, kus světa se mnou sjezdila
a v každým městě po hospodě pátrá,
jak jí mám být příkladem, když mě vidí den co den,
že mi měkne mozek, tvrdnou játra.
R2:Řeknu "čC#ehý", jde klidně "hF#ot",
dám jí vG#7ostruhy, zastaví krC#ok,
F#echno dělá nC#avopak, teď dHostala chuť nF#a koňak
a na pravej nC#ámořnickej grF#og.
3:Až nás Pánbůh zavolá, tak moje stará kobyla
mě u nebeský brány jistě shodí,
svůj vratkej krok zamíří tam k nebeskýmu šenkýři
a vodtamtud nás nikdo nevyhodí.
R1:+ /: F#a na pravej nC#ámořnickej grF#og ... :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:34:57.918+00:00
Výsledky hledání: